Všechno zlý je k něčemu dobrý...

08.10.2016 06:40

Jsme na konci léta 2007 a kocovina krásných prázdnin ve Skotsku udeřila naplno. Já prožíval vystřízlivění z první lásky a Lukáš pomalu spřádal plány na trvalou emigraci. Už tehdy nám totiž začalo docházet, že v Česku se nám moc nelíbí. Lukáš se nakonec odhodlal mnohem dřív než já ale o tom později.

Nejhůř na tom byl Roman, kterej si musel zvykat na rozvod rodičů a na novej domov. Ten našel na Jednotě v Dlouhé Loučce. Mělo to dost výhod. Například, když jsme měli žízeň, tak jsme jenom seběhli dolů, ke zdroji do obchodu a bylo to. Kousek od Jednoty se nacházela hospoda U Němca. Ta se na dlouhou dobu stala naším svatostánkem a vznikla tam i většina textů k našim písničkám.

S Romanem jsme spolu ale pořád ještě nehráli. Času jsme spolu ale trávili víc než dost. Tenkrát ještě frčely vesnický zábavy, a to bylo naše. Běžně to vypadalo tak, že jsme v pátek pařili třeba v Šumvaldu a v sobotu pro změnu ve Střelicích. Jo, tenkrát ty rána byly jiný.

Sláďa, Roman a já. Někde na zábavě...

Já jsem ale pořád hrál v kapele beze jména. Hráli jsme zábavový písničky a byli jsme tak trochu bez cíle. Za to jsme ale měli tu nejlepší zkušebnu. Ve Šternberku, vedle Alberta, je areál jedné veliké firmy a pod ním je protiatomovej kryt. No a v tom jsme našli potřebný zázemí. Bylo to tam luxusní a mohli jsme si tam dělat bordel, jak se nám zachtělo. Platili jsme asi litr měsíčně včetně elektriky.

Jednou jsme se takhle se Sláďou rozhodli, že vezmeme vybraný peníze na nájem a půjdeme na ruletu.  Měli jsme v úmyslu vyhrát strašnou spoustu peněz a za ty si užít v Olomouckým bordelu. Dopadlo to samozřejmě tak, že jsme vyhráli velký kulový a pak jsme to museli doplácet.

Moje stanoviště. Když se lahváče vrátily, bylo na struny...

Někdy v té době jsme si taky dali název THERMIT. Sestava byla: Já-kytara, zpěv, Sláďa-kytara, Fifin-basa a Mauglí-bicí. Nejaký písničky s námi zpívala Monika. To byla Sláďova holka.

Někdy na podzim toho roku nastal zvrat. Dovedl jsem Romana k nám na zkušebnu, a ještě s Fifinem jsme se domluvili, že dáme dohromady punkovou kapelu. A tak jsme tedy ve třech znovu obnovili Korea Punk!

Dole já, na mě Fifin a nahoře Roman v mojí mikině, kterou jsem si dovezl ze Skotska...

Hrávali jsme na zkušebně Thermitu ve Šternberku. Náš repertoár převážně tvořily převzatý písničky od Punk floidu, SPS a další. Měli jsme ale i dvě svoje písničky. Jedna se Jmenovala Dlouhá Loučka a byla to taková prasárna, že dodnes nechápu, jak jsme si mohli dovolit hrát to později na koncertě s kapelou Harlej. Druhá se jmenovala: Naj naj (nebo tak nějak) a nepřežila první koncert. Teda…ona první koncert vlastně nepřežila ani kapela Korea Punk. Bohužel se nedochovaly koncertní fotky Korea Punku, tak tady alespoň tehdejší Thermit.

Thermit! Zleva Sláďa, Monika, já, za mnou není vidět Mauglí za bicíma a vpravo Fifin...

Já...

Úplně první koncert proběhl na zimním stadionu ve Šternberku společně s Thermitem. Ono je to vlastně zavádějící. Ten zimní stadion ve Šternberku jako zimní stadion moc nevypadá. (při vší úctě)

Hlavní bylo, že jsme hráli na chodbě restaurace, která byla na tom stadionu! Pokud se teď smějete, tak děláte správně. My jsme totiž opravdu hráli na chodbě! Hráli jsme jenom přes kytarový komba a zpěv šel přes hifi věž. Ano správně, naše první aparatura byla hifi věž!!!

S Korea Punk jsme hráli jako první a potom následoval Thermit. Pamatuju si z toho jenom tři věci. Že na té chodbě byl naprosto šílenej kravál. Přišlo tam asi sedm lidí, včetně mýho Táty (děkuju). Což znamená, že když přičtu i našeho zvukaře Válu, tak jsme hráli přesilovku. (Rozhodně ne naposledy!)

Ta poslední věc byla ze všech nejdůležitější. Mezi těmi sedmi diváky byl i jistej Hejďák. Byl to novej basák Pandory, kterýho jsme zatím neznali. Tehdy jsem ještě nevěděl, že se naše životy hudebně i osobně na několik let protnou. Taky jsem absolutně netušil, kolik šíleností společně zažijeme.

Jako třešničku na dortu vám tady dám písničku Olgoj v podání tehdejšího Thermitu. Tenkrát se to natáčelo na foťák, tak mějte pochopení a užijte si náš krásnej atomovej kryt.

(video je dole pod článkem)

 

Deník snílka je nově i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

Diskusní téma: Všechno zlý je k něčemu dobrý...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz