Studio a změna režimu...

04.02.2017 20:11

13.7.2008. To byl, přátelé, den, kdy jsem se poprvé v životě podíval do nahrávacího studia. Po neskutečným výprasku, co jsme si sami uštědřili na Šternberským Ecce Homo, bylo jasný, že se někam musíme pohnout. Bylo na čase udělat něco, čím si zachráníme reputaci. Padlo tedy rozhodnutí, že se vydáme do studia natočit pár písniček.

Volba padla na čtyři podle nás nejlepší věci: Couvej, Už tu zas jsou, Koloseum a Evelyn.

Nějakou dobu se spekulovalo, že se natočí i písnička Ztracenej. K tomu naštěstí nedošlo z důvodu, že byla příliš punková. Tahle písnička byla jedna ze tří, co byly čistě z mojí hlavy. Už tenkrát bylo jasný, že mě můj hudební vkus tlačí jiným směrem. Díky tomu, že jsme ji nenahráli, jsem ji mohl použít pro Korea Punk a stala se jedním z našich největších hitů!

Hudbu a text jsem složil i k písničce Už tu zas jsou a ta se na demo dostala. Zbylý písničky vznikly kolektivně ve zkušebně a autorem jejich textů byl Erik. Když je po letech poslouchám, tak se usmívám. Žádnej extra průser to ale určitě nebyl a pomalá Evelyn je podle mě moc krásnej ploužák, kterej měl na to, aby nás možná i někam dotáhl. To bychom ale nesměli být na válečné stezce sami se sebou.

Volba tedy padla na jedno studio ve Šternberku. Ráno jsme nabrali věci na zkušebně a přemístili se z bodu A do bodu B. Ve studiu to probíhá tak, že se každej nástroj nahrává zvlášť. Není to tak, že by celá kapela hrála písničku dohromady. Tak by totiž bylo prakticky nemožný vychytat chyby.

Jenže my jsme na něco takovýho nebyli zvyklí. A tady se poprvé projevilo, jakej byl kdo z nás muzikant. No, žádná sláva. Jistě, spousta světových kapel má luxusní studiový nahrávky a když si najdete živák, tak se vám chce blejt. Ve studiu můžete ojebat úplně všechno, ale potřebujete na to peníze. Ne každej totiž má prachy na to, aby mohl hrát jeden kytarovej riff hodiny dokola, dokud nebude dokonalej. Stejně tak se dá poslepovat i zpěv. Většina z nás pamatuje Paris Hilton.

V nějakým studiu platíte za hodinu a v nějakým za nahrávací den. Obojí má svoje výhody i nevýhody a záleží na tom, co jaké kapele vyhovuje. My jsme to nakonec ale nějak poslepovali a z konečnýho výsledku jsme měli radost. Ty nahrávky je nutno brát trochu s rezervou. Měli jsme mezi patnácti a devatenácti lety, a přece jenom jsme byli začínající muzikanti. Za tím, co jsme vytvořili, si ale stojím!

V souvislosti s nahráváním se bohužel vyhrotil další konflikt. Na pomalé písničce Evelyn se totiž nepovedly Moničiny vokály a musely se přetočit. Sláďa rozhodl, že na přetáčky pojede jenom on, Erik a Monika. S tím jsem měl problém. Zbytku kapely to bylo ukradený, protože to byli salámisti. Mě ale záleželo na konečným výsledku a měl jsem pocit, že bych měl být při tom.

Se Sláďou jsme se pohádali. On řekl, že nevidí důvod, proč bych tam měl být. Když jsem se ho zeptal, proč tam teda bude on, tak mi řekl, že proto, že je kapelník.

Sláďa…kapelník! To byla kapitola sama o sobě. Jeho kapelnictví spočívalo v tom, že nedělal vůbec nic. Až nedávno jsem se po letech dozvěděl, že ani naši super zkušebnu nesehnal on, ale Lukáš. (Ten ze Skotska) Sláďa sám sebe jmenoval kapelníkem a tím to haslo.

Nakonec bylo po jeho a já byl akorát nasranej. Písnička ale vypadala hezky. A tak jsme tedy na náš bandzone profil nahráli naše vlastní písničky. Konečně jsme měli nahrávky pro pořadatele. Když totiž někomu nabízíte svoje vystoupení a pošlete mu strašlivý nahrávky ze zkušebny, tak většinou letíte rovnou do koše!

Tohle tedy byla první důležitá změna. Ta druhá přišla vzápětí. U nás, v Troubelicích, bydlel jeden kluk. Na jeho skutečným jméně nezáleží. Vy ho budete znát pod přezdívkou: In conspiracyWithSatan. Tedy ten, co je v paktu s ďáblem! Ta přezdívka zní dost děsivě a věřím, že to bylo záměrně. Realita byla ale taková, že Conspi byl jeden z nejlepších lidí, co jsem kdy měl tu čest v životě poznat.

Je pravdou, že před tím, než jsme společně působili v kapele, jsme se moc nekamarádili, ale později jsme se potkali na Uničovským učňáku. Mám v živé paměti, jak se nás v občance paní učitelka jako třídy zeptala, co bychom chtěli v životě dokázat. A tehdy se aktivně přihlásil právě Cospi a pronesl památnou větu, kterou do smrti nezapomenu: Založit rockovou kapelu! Celá třída až na mě se tomu tenkrát zasmála. Já totiž v té době o kapele už pár let snil.

No a potom se Conspi jednoho dne zjevil na zkušebně Thermitu! Já se snažil, ale nedokážu si vzpomenout, jak k tomu došlo. Conspi byl opravdu výstřední zjev. Nosil dlouhý vlasy, vousy a tenisky. Bez těch jsem ho snad nikdy neviděl. Naši přeměnu vzal od podlahy. Převzal správu našeho profilu na bandzone a všechno dostalo řád. Poprvé jsme poznali něco jako play list. Už nikdy nedocházelo k tomu, že bychom na sebe přes celý podium řvali, co jako budeme hrát. Zkoušky pod ním konečně dostaly smysl a Conspi především zavedl důležitý pravidlo-Každej před koncertem maximálně jedno pivo!

Nikdo si nedovolil mu odporovat. Na to měl moc krutý charisma a přirozenej respekt. No, a tak jsme se pod jeho vedením vydali vstříc lepším zítřkům. Jak už jsem psal minule, kéž by přišel o něco dřív...

Conspi...

No a tady mám pro vás tři naše písničky na uložto.

Evelyn je podle mě nejhezčí písnička, co jsme kdy udělali. (Všimněte si podělanýho nástupu bicích :-D sorry Romane.) 

https://uloz.to/!zL1NL7U1o1jx/thermit-evelyn-mp3

Tady písnička Koloseum.

https://uloz.to/!rKizsXGMhNmJ/thermit-koloseum-mp3

A tady písnička Už tu zas jsou. Moje asi úplně první autorská tvorba. Prosím brát s rezervou. Všimněte si části textu poslední sloky: Když na to nemám, Zacháč půjčí mi drobný! To si tam Erik změnil sám.

https://uloz.to/!6hYK34p/thermit-uz-tu-zas-jsou-mp3

 

Deník snílka je nově i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

Diskusní téma: Studio a změna režimu...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz