Rozplynout se umííííím...

12.08.2016 21:45
Další příspěvek v rekordní době. Ha, to nikdo nečekal...
Poslední článek jsem končil tím, že kapela byla blízko. Ona byla, ale zatím bohužel ne s Romanem. Mám to trochu zamlžený, tak asi tuhle část nedám úplně dohromady. Jistá je ale ta věc, že jsme spolu s Romanem přestali hrát. Dohnala nás k tomu Stagnace, flustrace ze všeho a celkově to bylo divný. Než ale přejdu dál, rád bych se s vámi ještě podělil o svoji debilitu. Byli jsme totiž s Romanem v Šumperku na koncertě kapely Punk Floid. To pro mě byla převratná záležitost. Dostalo mě to totiž tolik, že jsem už nikdy nechtěl hrát nic jinýho, než punkrock. Samozřejmě, že jsem potom roky hrál všechno, jen ne punkrock. Těžko říct, co mi na tom stylu tak učarovalo. Pravda je ale taková, že jsem hned po koncertě prodal svoji dokonalou Ibanezku. Prodal jsem ji abych si mohl koupit naprosto otřesnou Epiphonku za dva litry. Když mi ji přivezli a zapojil jsem ji měla tak odpornej zvuk, že jsem se rozbrečel. Jenže to nebyly slzy smutku, ale štěstí. Bylo to totiž děsně punk. :-D To, že jsem idiot mi došlo asi o tři roky pozdějš, jenže svoji původní kytaru už jsem nikdy nedokázal vystopovat. Potom přišel druhák na mým posledním učňáku ve Šternberku a nastal zvrat. Můj spolužák Lukáš totiž jednou přišel s tím, že jeho kámoši mají kapelu a hledají kytaristu. Tohle byl zlomovej okamžik, protože Lukáš mi domluvil zkoušku a já tam málem nešel. Měl jsem strašnej strach a kdybych se tenkrát nerozhodl zatnout zuby a jít do toho, tak bych stoprocentně skončil s hraním. Vysněná kapela s Romanem byla v nedohlednu a celkově se nic nedařilo. Naštěstí jsem ale udělal to nejlepší rozhodnutí svýho života. Zkušebna byla ve Šternberku ve Lhotě kousek za kolejema za vlakovým nádražím. Byla to zkušebna zábavové kapely Pandora a jejich zpěvák Vymoš hrál klukům na bicí. Na Pandoře jsem několikrát byl a tenkrát jsem byl fakt vyklepanej. Všichni tihle lidi pro mě byli opravdoví muzikanti, zatím co já jsem byl jen posera se zkušenostma z pokojíčku. Nervozita ze mě ale okamžitě spadla, protože kluci mě přijali skvěle. Největší prdel byla, že hned ve dveřích mě přivítal Fifin. To byl kluk se kterým jsme se vlastně matně znali od dětství. Naši tátové spolu totiž chodili do posilky a celkově byli kámoši. Takže Fifin hrál na basu. Potom tam byl Sláďa, což byl kapelník a kytarista. Potom za bicíma Vymoš z Pandory a poslední byl kluk, jehož jméno si nepamatuju. Prdel byla, že to byl taky kytarista a člen kapely. Možná už tušíte, že to Lukáš posral a kapela samozřejmě hledala zpěváka. Já jsem si to tam nakráčel s kytarou na zádech a takovej menší trapas byl na světě. Byl jsem teda připravenej úplně na všechno, jen ne na zpěv. Nakonec jsem se ale nechal ukecat a poprvé v životě chytil do ruky mikrofon. Po všech těch měsících hulákání v pokojíčku jsem měl v ruce opravdovej mikrofon. Stál jsem v opravdové zkušebně opravdové kapely s opravdovým mikrofonem v ruce. První písnička, co jsme zkusili byla Je v mý hlavě od Ready kirken, kterou jsem znal jen z rádia. Nikdy nezapomenu na Sláďovo: Tak se rozplyň..  A já začal: Rozplynout se umííííím, rozplynout se umíííím hravě... :-D a bylo to tak krutý, že jsem se dokázal uvolnit a pořádně si to užít. Potom následoval Svařák od Hárleje, Justýna od Třináctýho století a Karneval. Ta zkouška kupodivu byla taková pecka, že mě okamžitě vzali a tak jsem se stal zpěvákem. Hned druhej den mě mamka vzala do Šumperka, kde mi koupila za dva litry mikrofon i se stojanem. Mě ale kytara pořád nemohla tak nějak pustit. Proto jsem na zkoušky kromě mikrofonu vozil i tu kytaru. Jednou ten bezejmenej kytarista nemohl přijet na zkoušku. To byla moje chvíle a já si poprvé zkusil zpívat i hrát. Nakonec to bylo tak dobrý, že bylo kytaristovi naznačeno, že už jezdit nemusí. Trochu mě to potom mrzelo, ale časem to přešlo. Člověk musí občas být trochu sobec. Proběhlo pár zkoušek a tak nějak jsme začali toužit po vlastním bubeníkovi. Proto jsem do kapely přivedl tehdy velkýho kamaráda Mauglího. Na závěr tohoto příspěvku mám pro vás opravdovou perličku. Je to totiž úplně první natočený video mýho muzikantskýho počínání. Hlavními aktéry jsme Já, Mauglí a kámoš Krťa s trumpetou. Pokoušíme se o píseň z Filmu Pulp Fiction. Je to natočený v takové Mauglího domácí zkušebně v Nové Hradečné. Všimněte si dvou věcí: Ta první je, jak Krťa posere tu trumpetu na konci :-D a ta druhá je, že vypadám jako z Nirvány. Šílený vlasy šílenej vohoz a no prostě všechno šílený. Byla to prostě taková dost šílená doba.. :-D Mimochodem to video je starý osm let. (video je dole pod článkem)
 
Deník snílka je nově i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

 

 

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz