Padá hvězda, něco si přej. Punkrocková hvězda...

26.05.2017 10:10

Už je to téměř měsíc a půl, co jsem napsal poslední článek do blogu. Tato delší absence byla způsobena tím, že jsem řešil dost podstatný změny ve svým životě a na blog jsem neměl náladu. Taky jsem tomu chtěl dát trochu odpočinout po ukončení jedné důležité životní etapy. Rozloučili jsme se s Thermitem, mojí první kapelou. V další části nás čeká příběh, kterej bohužel bude mít dost podobnej konec. Tady ale přichází malej problém. Kapela Fly, o které budu vyprávět už nemá profil na internetu a já si už všechno nepamatuju. Proto taky možná dost věcí vynechám a nějaký data budu nejspíš nechtěně zaměňovat.

Nacházíme se tedy v lednu roku 2009. Můj sen je splněn a jsem členem punkrockové kapely Fly! Nebyl to žádnej syrovej punk. Spíš se to blížilo kapelám jako Iné kafe, nebo Rybičky 48. Příběh, a hlavně konec Fly bohužel moc veselej nebyl. Z toho důvodu taky budu uvádět jenom přezdívky jednotlivých členů. Je mi jasný, že kdo nás znal, tak naše pravý jména ví. Stejně tak sem budu dávat fotky, takže o nějaké větší anonymitě nemůže být ani řeč. Rád bych se ale vyhnul případné konfrontaci mýho pohledu na věc s pohledem na věc někoho jinýho!

Teď už ale k představení Fly. Byl tam bubeník Adamič, kterej zároveň bubnoval tuším ve filharmonii v Zábřehu. Skvělej kluk a dobrej muzikant! Potom tam byl basák Hanes, kterej byl taky takový správný střevo. No a poslední člen byl zpěvák a kytarista Steny. To byl takovej ten člověk, kterej se chová ve stylu já kapela! Hned první den jsem věděl, že spolu budeme mít problém. Vždycky jsem uznával demokracii v kapele a dělbu práce. Ve Fly se ale hrálo jenom to, co chtěl Steny, co přinesl Steny a prostě všechno muselo být po jeho! Adamiče s Hanesem to štvalo, ale nenašli odvahu, aby se mu postavili. To by ale do kapely nesměl přijít pitomec, co nikdy neumí držet pusu. Tím pitomcem jsem samozřejmě byl já! Od začátku jsem věděl, že něco není v pořádku, ale konečně jsem hrál přesně to, co jsem chtěl, tak jsem nad tím mávnul rukou. Tahle moje netečnost bohužel měla fatální následky. Výsledek byl, že mě konec Fly znechutil ještě víc, než odchod z Thermitu a rozhodl jsem se skončit s hraním!

Zkušebna byla v Šumperku ve sklepě vily Doris, místního domu dětí a mládeže. V době mýho příchodu měla kapela na bandzone profilu čtyři nahrávky ze zkušebny. Byl to nešvar většiny kapel a spousta z nich dodneška nepochopila, že je to špatně! Problém dnešní doby je ten, že může hrát úplně každej. Tohle je ode mě trošku nefér, protože jsem si tím prošel taky. S odstupem času se na to ale prostě dívám trochu jinak! Jen na bandzone jsou tisíce kapel a když si to občas poslechnete, tak vás berou mdloby. Teď neposuzuju styl hudby, nebo dovednosti muzikantů. Jde mi o kvalitu nahrávek! Když si pustíte nějakou kapelu a vyvalí se na vás chrčení a pištění, tak to prostě vypnete a už se k tomu nikdy nevrátíte. Já chápu, že kapely chtějí mít svoje nahrávky a mají z nich radost. Věřte mi, pamatuju si sám sebe, když jsme na youtube nahrávali záznamy ze zkušebny natočený na starej foťák. Tohle ale prostě není správná cesta!

Je potřeba si uvědomit, že když dneska založíte kapelu, tak vás dost možná čeká několik let vnucování se pořadatelům. Když potom někomu pošlete mail, že byste měli zájem hrát v jeho klubu a do přílohy mu dáte hrůzu, natočenou přes mp3 přehrávač, tak opravdu nečekejte odpověď! Jediná cesta je máknout, dát dohromady nějaký prachy a natočit alespoň demáč ve studiu! Nemusí to být nahrávky za desítky tisíc, ale mělo by to trochu vypadat!

Vyprávím vám to z toho důvodu, že přesně takovýhle otřesný nahrávky Fly měli! No a mě se podařilo ostatní přesvědčit, že bychom měli vyrazit do studia a udělat něco kvalitního. Tak jsem se opět ocitl v malým domácím studiu ve Šternberku. Ani ne půl roku po tom, co jsme tam byli s Thermitem!

Důvod byl docela prostej. Neměli jsme moc peněz a studio bylo kousek od Šumperka, kde měli Fly zkušebnu. Nakonec jsme natočili čtyři písničky: Přestaň mi psát, 2008, Čas utíká a Dejavu. Všechno šlo dobře, až na jednu malou drobnost. Projevilo se něco, o čem jsme věděli všichni kromě Stenyho. Steny mluvil naprosto normálně, ale když začal zpívat, měl takovej zvláštní zastřenej hlas! Nedokážu to úplně popsat, ale bylo to, jako by se dusil.

Už ve studiu nám zvukař říkal, že neví, co tam dát za efekt, aby to znělo alespoň trochu normálně. Potom na koncertech se nás ostatní muzikanti často ptali, proč Steny zpívá, když je to tak šílený. Problém byl, že Steny problém neměl a podle něj bylo všechno ok!

Další problém byl, že Steny byl jedináček a z poměrně bohaté rodiny. Vždycky všechno dostal až pod nos. Jeho otec hrával na kytaru v plesové kapele a jednou přišel k nám na zkušebnu, že jako budeme pilovat zpěvy. Dopadlo to tak, že mi Steny řekl, že zpívat nebudu, že to neumím a zpíval jenom on a Hanes mu k tomu dělal vokály. Když jsme v té zkušebně seděli a poslouchali ten Stenyho šílenej hlas a dívali se na jeho otce, jak spokojeně pokyvuje hlavou, aniž by mu cokoli řekl, tak jsme jenom nevěřícně kroutili hlavama!

Jenom tak na okraj, já jsem zpěvák nikdy být nechtěl, protože jsem si nikdy sám o sobě nemyslel, že umím zpívat. V Thermitu jsem se k tomu dostal náhodou a Korea Punk měla být jenom garážová sranda! Že jsem nakonec u zpěvu zůstal byla strašlivá náhoda. Tohle píšu proto, kdyby se tady náhodou objevil nějakej Stennyho fanatickej fanoušek! (A oni se jistě objeví!) Dole pod článek vám dám odkaz na youtube, na písničku 2008, kterou jsme tenkrát v tom studiu nahráli. Obrázek si udělejte sami.

V tu chvíli jsme to ale ještě tak neřešili. Konečně totiž přišla první akce a my vyrazili do Prahy, na náš první koncert. Nutno říct, že pro nás, a především pro mě to znamenalo zásadní zvrat v hudebním životě. Díky němu jsem totiž poznal dnes poměrně dost slavný punkrockový kapely ATD a ZakázanÝ ovoce...

 

Já ve studiu...

Adamič ve studiu...

Steny ve studiu...

Deník snílka je nově i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

 

Diskusní téma: Padá hvězda, něco si přej. Punkrocková hvězda...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz