Něco končí, něco začíná...

17.10.2016 06:14

Dostáváme se do doby, kdy se událo hrozně moc věcí. Nejdůležitější byla ta, že jsme spolu s Romanem konečně zase začali plnohodnotně hrát. Paradox byl, že aby se tak opravdu stalo, tak se už zase museli rozpadnout Korea Punk!  Ano, Korea Punk... kapela, kterou to všechno začalo a o několik let později i skončilo.
V minulým článku jsem popisoval náš první koncert společně s Thermitem. Je pravdou, že si absolutně nepamatuju, proč jsme vlastně skončili. Nebyly tam žádný osobní neshody, prostě nic. Realita prostě byla taková, že čas Korea Punk měl přijít až o pár let později. Ještě před tím osudným koncertem jsme se stihli nechat nafotit profesionálním fotografem. To byl tenkrát můj strejda Mira a díky němu se s váma můžu podělit o úplně první fotku kapely Korea Punk, co kdy vznikla. Taky je to fotka první sestavy, která kdy odehrála koncert!

 

Korea punk v roce 2007. Zleva: Já, Roman a Fifin...

Tato skutečnost měla dopad vlastně úplně na všechno. Thermit sice šel dál, ale s Korea Punk skončil i basák Fifin! Už ani nevím proč odešel. Do dneška jsme ale kamarádi a nikdy jsme se na tohle téma už nebavili.
S Fifinovým odchodem jsme ztratili basáka i v Thermitu! Proto byl angažován jistý Hrabě. (My jsme mu opravdu říkali Hrabě! Ta přezdívka vycházela z jeho příjmení.) Nevzpomenu si už, jak jsme k němu přišli. Možná ho Sláďa našel na inzerát, fakt netuším. Jistý ale je, že pocházel z vesnice kousek od Litovle, takže nedaleko. Zároveň jako jediný z nás vlastnil řidičák, auto a taky osobního sluhu, takže se stal nepostradatelným! Tím osobním sluhou byl jeho bratr Žán. (Ano, říkali jsme mu Žán, protože jsme ho zneužívali snad úplně na všechno. Od řízení auta, po donášku piva. Ale měli jsme ho celkem rádi.)
Co se Hraběho týče, tak bych rád uvedl, že to opravdu nebyl nejlepší basák. Ale to, co mu chybělo v muzikantským umění, to vynahradil humorem. Prostě se opět potvrdilo, že je lepší mít v partě raději člověka, co má všechno vydřený a je v pohodě, než idiota a geniálního muzikanta v jedné osobě, co kazí partu! No a Hrabě s námi nakonec vydržel až do hořkýho konce Thermitu, takže dost dobrej kauf!
S Koncem Korea Punk se dost omezily Romanovy návštěvy zkušebny. Zároveň ale v Thermitu pomalu začala houstnout atmosféra. Začaly se dost vyostřovat konflikty mezi bubeníkem Mauglím a zbytkem kapely. Moc rád bych vám Mauglího popsal tak, abych ho plně vystihl a zároveň nepoškodil, jenže to asi nejde! Bubeník byl výbornej, o tom prostě bez debat. Taky je ale pravda, že dneska se jako muzikant nachází ve stejným stavu, jako v roce 2007, kdy jsem s ním hrál naposledy! Prostě a jednoduše svůj talent utopil v chlastu a už se nikdy nikam neposunu!
Tím, že to byl skvělej bubeník ale výčet jeho dobrejch vlastností končí! Byl neskutečně nespolehlivej a běžně se stávalo, že nedorazil na zkoušku. Taky byl často ožralej a chlast umocňoval i jeho psychický problémy, kterýma v tý době trpěl. Dostával záchvaty vzteku, kdy třeba rozkopal bicí, mlátil pěstmi do zdi a podobně! Taky se choval odporně ke svojí holce Katce. Bylo běžný, že se ožral a domlátil ji. Nejhorší na tom bylo, že jsme s tím nikdo nemohli nic dělat. Katka prostě byla mladá a hloupá holka a nechala si to líbit. Když jednou Mauglího chytil pod krkem náš tehdejší manažer Conspi, tak mu na záda skočila Katka a řvala, ať ho pustí. No prostě šílenost, a to opravdu nepřeháním! O něco později jsem o ní napsal písničku Katka, která je na našem jediným vydaným cédu Korea punk. Je to písnička o Mauglím a Katce. Kdybyste ji někde slyšeli, tak už jste v obraze. Tato písnička dokonce vyhrála hitparádu v Ostravským rádiu Zostra, kde se hrála celkem dlouho!
Pozdější kapela Korea Punk byla s Katkou konfrontována ještě dvakrát. Poprvé, když část kapely cestovala vlakem do Prahy na svůj vlastní koncert a v Olomouci potkali Katku, která je poslala do prdele. Je pravda, že byli nakalení a měli blbý kecy. No a po druhé to bylo někdy v roce 2011, kdy jsme v noci přijeli z nějakýho koncertu a jeli jsme na zábavu do Troubelic. No a tam Roman s naším zatím bezejmeným basákem popíjeli na baru a přišla za nimi Katka. Když na ni náš basák koukal jako na zjevení, tak mu povídá: „Já jsem Katka, o které zpíváš!“ No, možná se přes to s odstupem těch let i přenesla. Nakonec ale i Katka našla svůj šťastný konec! Jednoho krásnýho dne kopla Mauglího do prdele, našla si hodnýho kluka a vdala se.
Někteří z nás si šťastné konce zaslouží a někteří zase ne. Mauglí ho rozhodně nedostal a ani si ho nezaslouží. Co vím, tak má hromadu dluhů. Dokonce jsem nedávno slyšel, že mu pár lidí jde po krku. No...každýmu asi tak, jak si zaslouží. Mauglí byl místní seladon a má na kontě desítky puberťaček. Nikdy jsem nemohl pochopit, co všechny tyhle slepice viděly na věčně nakaleným a nespolehlivým týpkovi. Svoji odpověď jsem dostal o mnoho let později. Mauglímu je dneska 27 let a stále se kolem něj motají patnácky. On totiž na starší holku nikdy neměl. Těm jeho nanynkám bohatě stačí, když si Mauglí na zábavě jedné zábavové kapely vyleze za bicí a zahraje jednu jedinou písničku, kterou s nimi hraje už dobrých deset let. Dál se nikdy nedostal a ani nedostane!
Když už jsme u toho, tak já se řítil pomalu ale jistě do průseru, protože jsem se zakoukal do nejhezčí holky ze Šternberskýho jazykovýho gymplu. Ale sakra, hrál jsem v rockový kapele, a to už přece něco znamená…

 

Deník snílka je nově i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

Diskusní téma: Něco končí, něco začíná...

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz