Kapitola druhá-Mé nové já (část 2)

20.06.2017 20:26

,,Takže tohle je můj nový domov.“ pomyslel si, když seděl na posteli a přehrával si v hlavě, co všechno se vlastně stalo. ,,Je ze mě upír, přišel jsem o svůj život a pravděpodobně budu žít na věky.“ Tohle všechno znělo, jako nějaký hodně zlý sen. Proč se ale tedy tak šíleně těšil, až Claire projde dveřmi a on pozná svoji novou rodinu? Proč ho tohle všechno tak fascinovalo místo toho, aby měl strach nebo vztek?

Podíval se na desky ležící před ním a otevřel je. Byl to papír, vytištěný pravděpodobně z nějakých internetových zpráv a titulek hlásal: „SMRT ROCKOVÉ HVĚZDY PŘI ZÁCHRANĚ MALÉ HOLČIČKY Z HOŘÍCÍHO DOMU.

Včera, 20. dubna v brzkých ranních hodinách přišel o život zpěvák populární rockové kapely Dream Thieves Jaroslav Pokorný(22). Stalo se tak při záchraně života Lucie N.(6). Po koncertu kapely Dream Thieves v Pražském klubu Rock Café započaly na národní třídě nepokoje rozdmýchané fanoušky kapely. Během střetů s policií došlo k požáru jednoho z domů na Národní třídě. Podle policie Lucie N. vypověděla, že ji Pokorný ještě před příjezdem hasičů vynesl z hořícího domu a běžel zkontrolovat, jestli je opravdu prázdný. Následně došlo k výbuchu plynového rozvodu uvnitř domu. Co přesně se odehrálo a stálo Pokorného život, je zatím věcí vyšetřování. Hasiči nalezli jen ohořelé tělo. Identifikace proběhla na základě nálezu osobních dokladů mrtvého a svědectví zachráněné dívky. Fanoušci i samotní členové kapely jsou zdrceni. Co bude s Dream Thieves dál ukáže čas. Manažer kapely Pavel Smolík fanouškům vzkázal: ,,Opustil nás přítel a výborný muzikant. Naše útěcha spočívá v tom, že Jerry obětoval život svůj, za jiný. A tak bychom na něj měli vzpomínat!“

Jerry seděl na posteli a ohromeně zíral na článek před sebou. Opravdu pro všechny zemřel, Mary měla pravdu! Všichni mysleli, že je mrtvý. Došel k oknu a odhrnul žaluzie. Poprvé měl možnost vidět okolí domu. Pravděpodobně bydleli v nějaké bohaté čtvrti, protože měli vlastní příjezdovou cestu a veliký pozemek. Kam jen oko dohlédlo zářilo tisíce světel. Na Londýn se snášela noc. Přikradla se během chvilky, kdy četl článek a pohled na město byl vskutku krásný. Jerry se nemohl dočkat, až se bude moci vydat do ulic a prohlédne si všechno z blízka. Z rozjímání nad budoucností ho vytrhla majestátní železná vrata, otevírající se na začátku příjezdové cesty. Přijíždělo červené, sportovní auto, ve kterém poznal Chevrolet Camaro. Vrátil žaluzie do původního stavu a opět si sedl na postel. I když už byl profesionál, přece jenom míval před koncertem vždycky divný pocit v žaludku a právě ten pocit měl i teď, v tuto chvíli. Díky novým zesíleným smyslům slyšel bouchnout dveře auta a otevírání domovních dveří. Cítil její nádhernou vůni téměř tak silnou, jako krev co vypil před pár hodinami. ,,Jak je na tom?“ ozval se krásný dívčí hlas z obývacího pokoje. ,,Už je vzhůru, je v pořádku a pár věcí už jsem mu vysvětlila.“ odpověděla Mary. Následovala krátká pauza. ,,Snad se ho nebojíš?“ zasmála se Mary. ,,Co když mě bude nenávidět? Jak to vzal?“ ptal se nešťastně dívčí hlásek a Jerry se usmál. ,,Díky bohu, ona je nervózní víc, než já.“,,Broučku neznám nikoho na světě, kdo by mohl nenávidět zrovna tebe.“ pronesla Mary mateřským hlasem. ,,Ale myslím, že to zjistíš úplně jednoduše a to tak, že si promluvíte. Už na tebe čeká, tak běž!“ Jerry slyšel zoufalé vzdychnutí a potom kroky směřující k pokoji, v němž se nacházel. Poslední zaváhání u dveří a zaťukání. Pohyb kliky a… ,,Ahoj, můžu dál?“ pronesla ve dveřích nejkrásnější dívka, jakou kdy potkal a Jerrymu se málem zastavilo srdce. Byla stejně krásná, jako když ji viděl poprvé. Bylo to jako ve snách, jako by mu pronikala do morku kostí. Stála ve dveřích a tvářila se jako vyděšené štěně, vyhozené do odpadků u cesty. Krásné dlouhé, černé vlasy jí padaly na koženou bundu a Jerry se topil v modři jejích očí. Koukali na sebe a ani jeden z nich neměl odvahu udělat první krok. Po chvíli se pro to rozhodl Jerry, i když se mu to povedlo trochu nešikovně. Jeho pokus vstát z postele skončil rozplácnutím se na zemi po tom, co se mu zamotala přikrývka pod nohy. Bleskově se postavil a zaregistroval úsměv na její tváři, který ale okamžitě zmizel. ,,Ahoj, jsem Jerry.“ rozhodl se prolomit ledy, natáhl k ní ruku a usmál se. ,,Já jsem Claire.“ špitla, když mu konečně trochu bojácně stiskla dlaň. Jerrymu přišlo, jako by mu celým tělem projel elektrický výboj. Nedokázal ten pocit popsat, ale byl nádherný. Ona se nejspíš cítila stejně, protože viděl, jak se uvolnila a usmála se. Díval se jí zblízka do modrých očí a věděl, že nikdy nechce přestat. Bylo to jako neuvěřitelný sen. Do reality ho vrátil její smích, který byl stejně krásný, jako ona sama. ,,Ne, že by mi takové seznamování vadilo, ale…“ když to řekla, tak si Jerry uvědomil, že stále ještě drží její ruku a rychle ji pustil. ,,Promiň, omlouvám se nějak jsem zaspal.“ vykoktal ze sebe a bylo mu jasné, že kdyby se mohl červenat, byl by rudý jako rajče. ,,Pojď dál, přece jenom je to tvůj pokoj.“ pokusil se zakrýt rozpaky, když pořád ještě stála ve dveřích. ,,Díky.“ usmála se a zaplula dovnitř. Sedla si na postel a poplácala na místo vedle sebe, jako že si má taky sednout. Poslechl a posadil se vedle ní. Opět nastalo ticho a Jerry přemýšlel, jestli se Claire taky cítí tak, jako on. Vypadalo to, že je na tom stejně a neví, jak začít. ,,Máš to tu pěkný.“ pochválil její pokoj, aby prolomil ledy. ,,Asi máš hodně ráda AC/DC že?“ ,,Byla jsem na všech jejich koncertech v Británii.“ přikývla hrdě a Jerry ucítil, že natrefili na stejnou notu. ,,Posloucháš jenom tohle, nebo i něco jinýho?“ rýpnul si do její oblíbené kapely. Zasmála se a stiskla tlačítko ovladače k cd přehrávači, na druhé straně pokoje. Kdyby Jerry neseděl na posteli, zaručeně by šel do kolen. Z přehrávače se na něj totiž valili Driem Thieves a to pěkně nahlas. Vypadalo to, že reproduktory jsou rozmístěny snad po celém pokoji. ,,Zamávej mi zamávej, z dálky bezesný. Jen mi ruku nedávej, už jsme beztrestný. Můžeš mi vzít naději, ale sny zůstanou. Ten kdo srdci poroučí, dávno zůstal stát stranou!“ ,,Mám obě vaše desky, ale tahle písnička se mi líbí nejvíc ze všech.“ přiznala Claire zasněně. ,,Mohla bych ji poslouchat pořád dokola. Cítím z ní bolest. Tomu kdo ji psal, musel někdo moc ublížit.“ Jerry se přistihl, že tahle upíří holka je mu neuvěřitelně sympatická. ,,Bylo mi sedmnáct a byl jsem poprvé opravdu zamilovaný. Byl jsem hloupý a nechal ze sebe udělat pitomce. Tenkrát jsem si kvůli té holce málem podřezal žíly. Naštěstí jsem byl tak opilý, že se mi to nepovedlo. Když jsem vystřízlivěl, tak jsem si uvědomil, že mi za to nestojí a napsal jsem tuhle písničku.“ vyprávěl zamyšleně. ,,Je krásná.“ usmála se Claire. ,,Jak vůbec holka z Anglie přijde k České muzice?“ napadlo Jerryho nahlas. Claire se na něj rošťácky podívala a bylo vidět, že napětí z ní úplně spadlo. ,,Když jsme přijeli do Prahy, tak všude vysely vaše plakáty na ten koncert v Rock Café. No a na koncertu jsem si koupila vaše alba…“ ,,Počkej, tys byla na tom koncertu?“ přerušil ji Jerry nadšeně. ,,Viděla jsi nás hrát?“ Tak to byla síla. Britská upírka pobíhá po Českých rockových koncertech. ,,Viděla jsem jen asi půlku koncertu, pak jsem musela jít…“ zarazila se v půlce věty, protože došlo na téma, kterému se očividně chtěla co nejdelší možnou dobu vyhnout. Jerrymu bylo všechno jasné a proto se vrátil k hudbě. ,,A co na to říkáš? Jsou český koncerty jiný, než ty v Anglii?“ Vděčně se na něj usmála a zakroutila hlavou. ,,Původně jsem čekala, že to bude opravdu jiné a nemůžu to porovnat doslova, protože jsem viděla jen tenhle, ale byla to paráda. Super atmosféra, vy jste hráli skvěle a lidi byli taky super. Jenom škoda, že moc nerozumím textům, neumím moc dobře Česky.“ ,,Tak z toho si nic nedělej, já zase neumím vůbec Anglicky.“ zasmál se Jerry a v tu chvíli mu došlo, že je v Anglii a že Claire nemluví Česky. ,,Už umíš.“ rozesmála se, když viděla jeho výraz. ,,Celou dobu mluvíš Anglicky.“ Na Jerryho toho už bylo na jeden den opravdu moc a rozvalil se na postel. ,,Jak je to možný?“ nechápal. ,,Když tě někdo změní v upíra, tak zdědíš většinu jeho schopností.“ vysvětlila Claire a sklopila hlavu. Už zase tohle téma, ale jednou přijít muselo. ,,Teď umíš Anglicky a řekla bych, že budeš umět vážně dobře míchat drinky. V tom jsem totiž opravdu dobrá.“ Jerry se zasmál, ale potom zvážněl. Potřeboval znát odpověď, proto se zeptal na to, co ho zajímalo celou dobu. ,,Proč jsi mě přeměnila? Proč jsi mě prostě nenechala zemřít?“ Bylo to venku a teď zjistí, proč je vlastně tady. Strašně moc chtěl znát odpověď, ale na druhou stranu se jí bál. ,,Neměla jsem na to právo.“ zamumlala nešťastně Claire s očima zarytýma do postele. ,,Bylo to sobecké a kdyby to šlo vrátit, tak to udělám, věř mi.“ podívala se na něj a Jerry spatřil v jejích krásných očích slzy. Chtěl ji pohladit po ruce, ale v půli pohybu se zarazil a stáhl ruku zpět.. ,,Claire, já se na tebe přece nezlobím. Jenom je toho teď na mě strašně moc najednou.“ snažil se jí vysvětlit, že k ní cítí všechno možné, jen ne vztek. ,,Ještě před dvěma hodinami jsem považoval upíry za postavy z pohádek. Teď jsem jeden z nich a sedí přede mnou nejkrásnější holka, kterou jsem kdy viděl a já ti děkuju za to, že jsi mi zachránila život.“ ,,Copak ty to nechápeš?“ přerušila ho. ,,Já jsem ti ho vzala! Myslela jsem si, že dělám správnou věc, ale...“ ,,Ale lepší by bylo, kdybych zemřel?“ skočil jí do řeči. ,,To jsi chtěla říct?“ opět sklopila oči a její slzy kapaly na přikrývku. Pro Jerryho další novinka, upíři mohou plakat. Nevydržel to, vzal ji za bradu a zdvihl jí hlavu, aby se na něj podívala. ,,Claire, ty si ani neuvědomuješ, jakou jsi mi prokázala službu. Dala jsi mi něco neuvěřitelného. Tohle je šance začít znovu. Peníze a sláva ze mě udělaly někoho jiného, než jsem opravdu byl. Během chvíle jsem ztratil všechno, na čem mi záleželo a nebýt tebe, tak umřu v té hnusné uličce chápeš to?“ .Jerry sám nevěděl, jak na tohle všechno přišel, ale šlo to z něj úplně samo. Claire ale jeho nadšení nechápala. ,,Já jsem opustila svoji rodinu, viděla jsem umírat své přátele, já jsem měla zemřít s nimi, ale jsem tady navždy. Chápeš to vůbec? Já jsem neměla možnost volby a tobě jsem ji vzala taky.“ dohadovala se s ním bezradně. ,,Tak dost!“ vykřikl Jerry. ,,Prostě se to stalo, už to nezměníme ano?“ Podívala se na něj smutně, ale přikývla. Jerrymu se ulevilo, že Claire konečně pochopila, že se na ni nezlobí a usmál se. ,,Takže, povíš mi prosím to, co chci slyšet?“ zeptal se a vzal z nočního stolku balíček papírových kapesníků a jedním jí setřel slzy z obličeje. ,,Ještě řekni, že jsi to udělala proto, aby ses mohla před ostatními upírkami vytahovat, že máš za mazlíčka rockovou hvězdu. Ne že bych byl ješitný, ale pokud jsou všechny upíří holky takhle sexy, tak bych tě měl asi na věky nosit na rukou.“ Jerryho vtípek zabral. ,,Hele zase si moc nemysli jo?“ začala se smát a strčila do něj, až málem spadl s postele. To si Jerry samozřejmě nenechal líbit a skočil po ní. ,,To jako mělo naznačit, že nejsem dostatečně sexy? To si tím chtěla říct?“ vykřikl se smíchem, když ji dostal na záda a držel jí ruce, aby ho nemohla odstrčit. Ona se samozřejmě bránila jen na oko, protože kdyby chtěla, bez námahy by Jerryho dostala na lopatky. Byla o dost starší a silnější upír, než on. ,,Takže slečna je vybíravá jo?“ ,,Ne, slečna je jen realistka víš? Odstávají ti uši, minimálně tři dny jsi se nekoupal a tvoje ego by si mohlo zřídit webovou stránku na internetu s polečně se svým egem!“ odpověděla sladkým hláskem a vyplázla na něj jazyk, načež se oba rozesmáli. V tu chvíli se jejich obličeje dostaly velice blízko k sobě a oba je naráz smích přešel. Jerry ještě nikdy necítil takovou touhu, jako teď. Díval se do jejích očí a ona do jeho. Mezi jejich rty byla mezera sotva pár milimetrů a neustále se zmenšovala. Teď, právě teď políbí nejkrásnější dívku svého života. Ještě kousek a jeho rty se dotknou jejích, když v tom… ,,Mám takovej plán, že ti postavím chrám z bílejch růží. A dál budem žít tam, kde srdce mý po tobě touží. Milimetrová mezera mezi jejich rty se už nezmenšila. Pohladil ji po tváři a řekl smutně: ,,Omlouvám se, mrzí mě to nechtěl jsem.“ Pustil ji a překulil se na záda vedle ní. Nemohl si nevšimnout jejího zklamaného pohledu, ale přesto měl dojem, že si málem dovolil udělat něco, na co neměl právo, nebo alespoň zatím ne. Claire promluvila, jen co dozněl poslední akord písničky, která Jerrymu zabránila ji políbit. ,,Pořád ještě si myslíš, že jsem se rozhodla správně?“ zeptala se. ,,Jerry se otočil na bok, takže jeho obličej byl jen kousek od toho jejího, ale neodpověděl a jen se na ni díval. ,,Napsal jsi ji pro ni že, tu písničku?“ zeptala se nešťastně. Jerry se usmál. ,,Znali jsme se dva dny a po jediným večeru s ní na večeři v restauraci jsem věděl, že ji šíleně miluju.“ přiznal zasněně. ,,Doprovodil jsem ji domů a utíkal pro kytaru a potom jsem na lavičce v parku napsal tuhle písničku. Šlo to ze mě samo. A potom jsem se postavil pod okno jejího pokoje a hrál a zpíval jen pro ni. Její máma na mě začala křičet, ať vypadnu, že lidé chtějí spát, ale já hrál dál, dokud jsem to nedohrál do konce a od té doby byla moje.“ Cd dohrálo a v pokoji nastalo ticho. Jen dva upíři ležící vedle sebe promítající si svůj život v hlavě přemýšleli nad svými trápeními. ,,Chtěl jsi mě zachránit!“ zašeptala Claire s vážným výrazem ve tváři. ,,To už dlouho nikdo neudělal. Měl jsi obrovský strach, cítila jsem to. Ale nenechal jsi mě tam a neutekl jsi, chtěl jsi mě prostě zachránit! A taky ano, mám slabost pro rockery.“ usmála se konečně. Bylo to venku, tak tohle byl důvod, proč je teď tady. ,,To je všechno? Není za tím ještě něco jiného?“ zeptal se Jerry opatrně. Claire se tvářila nechápavě. ,,To ti nestačí, jako důvod? Otázala se zklamaně a Jerry se usmál. ,,Samozřejmě, že stačí, ale Mary povídala, že žijete v párech tak mě napadlo…“ ,,Jestli jsem tě nezměnila proto, abych nebyla sama?“ přerušila ho rychle. Sedla si a koukala na něj zklamaně. ,,Znáš mě sotva půl hodiny a už si děláš takovéhle závěry?“ ,,Ne,ne,ne!“ vyskočil do sedu i Jerry. ,,Nemyslel jsem to zle. Víš, jen mi Mary řekla o Fredovi a mě napadlo, že už jsi dlouho sama a…“ ,,A tak si jen tak změním člověka na upíra, abych se necítila odstrčená?“ vykřikla a vyskočila na nohy. Atmosféra v pokoji se změnila, ze vteřiny na vteřinu. Jerry se postavil taky, hleděli na sebe a Claire se v očích opět třpytily slzy. Jerry si připadal jako idiot, protože se dotkl citlivého místa. Sice to bylo deset let, co přišla o svého partnera, ale co je pro upíra deset let? ,,Prosím tě neplakej, já jsem fakt pitomec. Nechtěl jsem ti ublížit.“ pokusil se ji obejmout, ale nečekaně silně ho odstrčila. ,,Ukážu ti tvůj pokoj.“ řekla a rázně vykráčela ze dveří. ,,Tohle je pokoj pro hosty, teď je tvůj!“ rozhodila rukama po příjemném pokojíku, hned naproti tomu jejímu, přes chodbu. ,,Tak dobrou noc!“ rozloučila se kvapem a otočila se k odchodu. ,,Claire?“ zastavil ji Jerry a ona se ve dveřích otočila. ,,Mrzí mě to, neměl jsem…bylo to ode mě hnusný, promiň.“ vysoukal ze sebe a doufal, že taky něco řekne. ,,To je v pořádku, ráda jsem tě poznala. Dobrou noc!“ odpověděla prostě a zavřela za sebou dveře. ,,To je v pořádku!“ Její odpověď mu zněla v uších a bylo jasné, že to v pořádku opravdu není. Rozhlédl se kolem sebe. Pokoj byl velice pěkně zařízený a stejně jako ten Claire celý ve dřevě. Vévodila mu obrovská manželská postel, na kterou se okamžitě rozvalil. Hleděl do stropu a přemýšlel, co ho tu vlastně čeká. Tohle bude jeho nový domov, jeho nový život. Přemýšlel, co asi dělá Monika a co dělají kluci z kapely. ,,Moniko, princezno moje odpusť mi, že jsem se choval jako idiot. Odpusť, že jsem vběhl zrovna do té uličky a odpusť, že jsem tě opustil.“ Jerry se rozhodl, že tohle všechno musí zaspat, vysvlékl se a zaplul pod příjemnou přikrývku. Vypínačem u postele zhasnul světlo a pokoj se ponořil do tmy, kterou narušovala jen světla z venku, protože nebyly zatažené žaluzie a Jerry je tak nechal. V pokoji bylo sice šero, ale on viděl nádherně každý detail. Nové upíří smysly byly součástí jeho nového já. Ležel na zádech a přemýšlel, jak má vůbec upír usnout? Zavřel oči a nechal se unášet šuměním stromů v zahradě, které slyšel i přes zavřená okna. Šumění se pomalu měnilo ve zvuk moře a vln narážejících do jeho člunu unášeného proudem a Jerry usínal. Člun se houpal, ale on neměl strach, protože věděl, že nový svět ke kterému pluje je natolik fantastický a tajemný, že stojí za to ho prozkoumat.

Deník snílka je nově i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

Diskusní téma: Kapitola první-Začátek konce (část 2)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz