Kapitola druhá-Mé nové já (část 1)

11.06.2017 14:18

Kapitola druhá-Mé nové já

 

Zlý sen, který nekončil, ale pokračoval dál a dál. Jerry seděl na pohovce, zíral na krásnou Mary a objímala ho beznaděj. Právě se dozvěděl, že se stal tvorem, který vůbec nemá existovat. O upírech četl jenom v knížkách a viděl je ve filmech. Tohle přece nebylo vědecky možné a přesto se to dělo! ,,Jak se to stalo?“ otázal se rozpačitě, když už ticho trvalo příliš dlouho. ,,Už jsou to dva dny.“ začala Mary vysvětlovat. ,,Claire zrovna vyřizovala nějaké naše záležitosti, když jsi se objevil v té uličce. Abych řekla pravdu, tak se to stalo v nejmíň vhodnou dobu. Potřebovali jsme totiž z těch chlapů dostat důležité informace a ty jsi nám to nechtěně překazil.“ ,,Jeden z nich měl nůž, myslel jsem, že jí ublíží!“ přerušil ji suše Jerry a Mary se usmála. ,,To je v pořádku, nemohl jsi tušit.“ ,,Jak se ze mě stal upír?“ Jerry to vyslovil a uvědomil si, že si není vůbec jistý tím, jestli chce znát odpověď! ,,Postřelili tě a ztratil jsi moc krve. Byl jsi prakticky mrtvý, ještě než jsi dopadl na zem.“ Jerry nic neříkal a jen se díval na Mary, jejíž výraz byl najednou plný bolesti. ,,Když se k tobě Claire dostala, už jsi upadal do bezvědomí.“ ,,Nezbývalo jí mnoho času na rozmyšlení.“ Jerry chvíli jen hleděl do stropu, než se znovu zmohl na nějakou reakci. ,,Proč mě zachránila?“ položil jí otázku, na kterou si neuměl odpovědět. ,,Nejsem si úplně jistá, ale každopádně udělala rozhodnutí, na které neměla právo!“ Její oči byly nyní zamračené. ,,Neměla právo, zachránit mi život?“ Jerry to nechápal. ,,Téměř všichni upíři, až na pár výjimek by se mnou souhlasili. To, že tě změnila je mnohem horší, než kdyby jsi zemřel!“ Jerry po její odpovědi zůstal hledět s otevřenou pusou. ,,Jak všichni upíři? Kolik jich ještě existuje?“ ,,Tisíce!“ odpověděla zamyšleně Mary. ,,Jsou po celém světě. Přesný počet nevíme. Jen málo jich žije ve Společenství, jako my.“ Na Jerryho to bylo moc informací najednou a jedna šílenější, než druhá. Mary si všimla, že mu z toho jde hlava kolem a snažila se mu to vysvětlit. ,,Upíři nemají nejmenší zájem na tom, aby se o nich vědělo. Před staletími se na nás pořádaly hony a byli jsme zabíjeni po stovkách.“ Jerry se ke svému úžasu přistihl, že se v něm začíná zvedat obrovská zvědavost, která vystřídala prvotní šok. V hlavě mu kroužily stovky otázek a on nevěděl, kterou má z úst vypustit, jako první. Mary se zřejmě rozhodla, že mu usnadní vyptávání, když mu všechno vysvětlí sama. ,,V tomhle domě bydlí naše rodina.“ začala vyprávět. ,,Samozřejmě, že nejsme pokrevní příbuzní, ale žijeme spolu spousty let. Mnoho upírů žije v párech, stejně jako my. Většina z nich žije jako lidé. Chodí do kina, pracuje, jí, spí a tak dál...“ ,,Já si vždycky myslel, že upíři nespí a nejí.“ skočil jí Jerry užasle do řeči. ,,K životu to nepotřebujeme, ale naučili jsme se zapadnout a spánek je příjemný pro každého, dokonce i pro upíry. Moc koukáš na filmy.“ usmála se Mary. ,,A co krev?“ vystřelil Jerry dychtivě další otázku. ,,Ta je bohužel nezbytná pro přežití.“ odpověděla zachmuřeně a Jerrymu se stáhl žaludek. ,,Ale já nechci nikoho zabít!“ vyhrkl zoufale. ,,To nemusíš. Dokonce ani nesmíš!“ vysvětlila mu Mary konejšivě. ,,Šel bys před soud a bylo by to zlé!“ ,,Před soud?“ papouškoval Jerry a jen kroutil hlavou. ,,Tak oni mají i soudy.“ Pomyslel si. ,,Máme svoje zákony.“ Pokračovala Mary. ,,Osobně neznám mnoho upírů, kteří nikdy nikomu neublížili a trvalo to spousty let, než některým z nás došlo, že zabíjení lidí je špatné a že se dá žít v harmonii. A právě tihle upíři založili Společenství, jehož hranice obepínají celou Británii. Tihle upíři už dál nechtěli ubližovat lidem a došlo jim, že čím víc nás je, tím hůř se dají zamaskovat naše chyby.“ ,,Možná tomu nebudeš věřit a soudě podle různých krvavých filmů, kterými filmový průmysl vymývá lidstvu mozky bych se ti ani nedivila, ale mnoho upírů začaly trápit výčitky svědomí. Postupně jim docházelo, že kdysi také bývali lidmi a proto začali lidi chránit před jinými upíry. Společenství je jedna obrovská korporace, která se stará o dodržování zákonů a o to, aby byli lidé v bezpečí. Například ve všech nemocnicích tady v Londýně máme své členy a společenství dvě nemocnice dokonce vlastní. Tím je tedy vyřešen problém krve, kterou potřebujeme k životu a nestojí to jediný lidský život. Máme své členy mezi policií, na úřadech i v bankách.“ Jerry byl v šoku a zároveň fascinován tím, co právě slyšel. Chtěl na Mary začít pálit další otázky, ale ona ještě neskončila a varovně zvedla prst, aby ji nepřerušoval. ,,Naše rodina je součástí ochranného sboru Společenství. Jsme něco jako upíří policie! Pokud je problém, my ho vyřešíme! Londýnský ochranný sbor má více než dvě stovky členů, tímhle se živíme. Erik, můj muž je vysoce postavený člen správní rady společenství a zároveň velitel ochranných sborů v Londýně.“ „To jsou všichni moderní upíři hodní, nikomu neubližují a prostě žijí normální život?“ zeptal se horlivě Jerry, který to už nevydržel a musel položit alespoň jednu otázku. Mary se zachmuřila a zkousla ret. ,,Samozřejmě, že ne!“ pronesla temným hlasem. „Pít krev z plasmy je, jako cucat bonbon přes papírek. Někteří se odmítli vzdát čerstvé krve a straní se společenství. Většina námi doslova opovrhuje a myslí si, že jsme slabí, když pomáháme lidem. Někteří upíři opovrhují lidmi a považují je jen za potravu. Tím ale ohrožují životy nás ostatních. Jim je jedno, kolik za sebou nechají mrtvých. Spousta z nich vraždí jen pro zábavu. Moc dobře ale vědí, že pokud by někomu ublížili na půdě společenství, je s nimi zle!“ ,,A kde tedy žijí ti zlí upíři?“ řekl Jerry zvědavě. ,,Nejvíc jich je asi ve Skotsku, to nespadá pod ochranu společenství.“ odtušila Mary. Jerry sledoval zapadající slunce za okny a v tu chvíli nechápal vůbec nic. ,,Neříkala jsi, že umřu na slunci?“ zeptal se s pohledem stále upřeným na okno. Mary se opět usmála. ,,V těch sklech je látka, zabraňující sluneční energii proniknout dovnitř. Nám sluneční svit neublíží, ale jeho energie by tě spálila, během několika vteřin!“ Jerry fascinovaně sledoval rudou oblohu a zamumlal: ,,Takže na filmech je přece jenom něco pravdy, upíři můžou zemřít.“ ,,Samozřejmě, že můžeme zemřít!“ řekla Mary málem dotčeně. ,,Nic na světě není nesmrtelné!“ ,,Takže žádný věčný život a věčné mládí.“ konstatoval Jerry zklamaně a Mary se začala smát. ,,Věčný život a věčné mládí je pořád ve hře, tedy pokud tě někdo nepodpálí, neusekne ti hlavu, nebo tě neprobodne kůlem. Teda vlastně nějakým dřevěným předmětem, protože kůl se říká jen, aby to znělo zajímavě. A musí to být do srdce, jinak tě dřevo jen paralyzuje, ale nezabije. Dotek dřeva nám neublíží, pokud nevnikne do těla. A oheň, před tím nemáš šanci a pak ještě slunce. To je vše, jinak máme před sebou celkem dlouhý a spokojený život.“ Jerry se jejímu vtipu upřímně zasmál a ona se omluvně zašklebila. ,,Promiň, to byl asi špatný pokus o vtip.“ Jerrymu to ale bylo jedno, protože právě zjistil, že bude navždy mladý. ,,Takže nestárneme?“ nemohl uvěřit a fascinovaně jí hleděl do očí. ,,Ne, nestárneme! Třeba mě je čtyřiatřicet roků už sto dvacet jedna let.“ ujistila ho. ,,A věř mi, že časem zjistíš, že to zase taková výhra není.“ Dodala, když viděla, jak se Jerry tváří. ,,Jak to, že ne?“ nechápal a přemýšlel, co by asi tak mohlo být na tom, že bude věčně mladý negativního. ,,Protože všichni kolem tebe umírají! Tvoji přátelé, lidé na kterých ti záleží a ty žiješ dál, jen se svým prokletím.“ Její slova vyzněla jako z filmu a Jerry se začal smát. Mary ho pozorovala s kamenným výrazem ve tváři a čekala, až přestane. ,,Uvědomuješ si vůbec, že tímhle ti začal nový život? Že už nikdy neuvidíš lidi, které jsi miloval, tvoje přátele a všechny, které jsi znal? Pro ně jsi zemřel a to doslova!“ oznámila mu, když jeho smích neustával. V tu chvíli se Jerry zarazil. ,,Co se vlastně stalo, když mě postřelili?“ zeptal se s neskrývanou zvědavostí, protože ho velice zajímalo, jak dokázali zakamuflovat zmizení tak slavného člověka, jako byl on. ,,Umíral jsi a Claire se musela rozhodnout, jestli tě nechá umřít a nebo tě přemění.“ vysvětlovala Mary. ,,Z nějakého důvodu si usmyslela, že ti dá prokletí věčného života a udělala to podle sebe, ostatně jako vždycky.“ Jerrymu neuniklo, že z jejího hlasu je cítit nesouhlas. ,,Upírem se staneš tak, že máš v době smrti ve svém těle krev jiného upíra. Claire tě ani málem nestihla přeměnit. Prakticky jsi tam vykrvácel.“ Jerrymu přejel mráz po zádech, když si na to vzpomněl a silou vůle vzpomínku zatlačil dál, do své paměti. ,,Ale jak jste mě dostali až sem? Jak jste zařídili, aby si všichni mysleli, že jsem mrtvý?“ chtěl vědět. ,,No, to je ta zajímavější část příběhu.“ zatvářila se Mary rošťácky. ,,Jelikož jsi v Česku poměrně známá osobnost, tak jsme tě nemohli jen tak sbalit a zmizet. Jeden z těch chlapů, které Claire zlikvidovala…“ ,,Počkat, ona je zabila?“ Jerry se na Mary nevěřícně díval. Vůbec se mu nelíbilo, že musel někdo zemřít kvůli němu! Mary ho však pohladila po ruce. ,,Nebylo to kvůli tobě. Udělala by to i tak, byl to rozkaz! Ti muži udělali moc špatných věcí a opravdu si to zasloužili, jen jsme z nich mohli dostat ještě nějaké informace.“ Jerryho to moc neuklidnilo. Bylo jedno, že ho ti muži zabili. Pokud kvůli němu zemřeli lidé, potřeboval odpovědi. ,,Co provedli?“ zeptal se pevně. ,,Na všechno dostaneš odpověď, slibuju! Ale ne teď, na tohle budeme mít času dost!“ odbyla ho nekompromisně a nevypadalo to, že by o tomhle tématu hodlala dál vyjednávat. Jerry se zakabonil, ale bylo mu jasné, že nemá cenu se s ní dohadovat. ,,No prostě, jeden z nich měl zhruba tvoji postavu a tak jsme ho navlékli do tvého oblečení.“ pokračovala ve vyprávění. ,,Tak proto jsem se probudil nahý!“ pochopil rázem Jerry a záhada jeho oblečení byla vyřešena. ,,Nepřerušovat!“ napomenula ho Mary přísně a on zmlknul. ,,No a Kira, to je nejmladší členka naší rodiny dostala bezvadný nápad. Jelikož na Národní třídě začaly po vašem koncertu menší nepokoje, podařilo se nám zapálit jeden dům a z tebe se stal hrdina.“ Jerry se ušklíbl, protože tušil, že tohle se asi prominentním hostům koncertu moc nelíbilo, což ho velice těšilo. Nepokoje před, během a po jejich koncertech byly součástí jejich image. Mary tuhle část s požárem řekla málem s hrdostí, ale Jerry moc nechápal souvislosti. ,,Jako jak hrdina?“ ,,No, propašovali jsme falešného tebe dovnitř, ještě než jsme to zapálili a odchytili asi šestiletou holčičku, která utíkala s rodiči pryč z domu, když se spustil požární poplach. Falešného tebe jsme nastrčili do epicentra požáru a té dívce jsme vnutili, že jsi ji zachránil a vyvedl ven, když se v tom zmatku ztratila a vrátil jsi se podívat, jestli tam ještě někdo nezůstal. Zároveň jsme i několika dalším lidem na ulici vnutili, že tě viděli do toho domu běžet a tím byla vyřešena i tvá identifikace a nikdo se v tom nebude dál šťourat.“ ,,Počkat, jak vnutili?“ přerušil ji šokovaný Jerry, který nechápal, co všechno se kvůli němu stalo. ,,Jedna z vlastností, kterou upíři mají je čtení myšlenek druhých lidí. Časem se to naučíš taky.“ řekla Mary, když viděla jeho užaslý výraz. ,,Můžeš člověku do jeho mysli vnutit něco, co tam vůbec není. Takže jsme té holčičce vnutili, že jsi ji zachránil, takže ona i další lidi potvrdili policii, že ten mrtvý jsi ty! Když pak uhasili požár, už z tebe moc nezbylo. Našly se části tvých věcí a zbytky oblečení, takže o důkazy bylo postaráno. Potom jsme už jen zajistili tvůj převoz sem do Británie. Tady je náš domov.“ rozhodila Mary hrdě rukama po místnosti. ,,Teda musím uznat, že to na mě udělalo dojem.“ usmál se Jerry. ,,Přeměna chvíli trvá a ta bolest hlavy, kterou jsi určitě cítil nebyla kocovina.“ Mary opět zvážněla. ,,Jak ti chutnala ta krev?“ zeptala se opatrně. ,,Něco tak dobrého jsem ještě nikdy nepil a mám šílenou žízeň, potřebuju toho víc!“ přiznal Jerry upřímně. ,,Bude ti stačit jedna sklenice na týden, jako všem ostatním!“ řekla Mary pevně. ,,A ještě jedna věc. Nějaký čas budeš muset zůstat tady, než tě naučíme, jak se ovládat.“ Jerry se naježil. ,,Já se umím ovládat!“ Mary se na něj zamyšleně podívala. ,,Aha, takže jsi mě chtěl zabít kvůli tomu, že jsem tě uhodila?“ ušklíbla se na něj a Jerry se zase schlíple uklidnil. Mary ho však mateřsky poplácala po rameni. ,,Podívej, tohle je naprosto normální. Jsi predátor a tímhle si musel projít každý z nás. Ale až na Claire, Kiru a tebe neměl nikdo z nás nikoho, kdo by ho pohlídal a pomohl mu.“ ,,Chápu, budu se snažit, abych vás nezklamal.“ podvolil se Jerry. Mary se zářivě usmála a podívala se na hodiny na zdi, které ukazovaly osm hodin večer. ,,Měl bys jít do pokoje. Claire se vrátí každou chvíli a musíte si toho ještě moc povědět!“ ukončila debatu, ale Jerry se ani nehnul. ,,Neměl bych radši počkat jinde? Její přítel asi nebude zrovna nadšený, když mě najde u ní v posteli.“ konstatoval nahlas, když si vzpomněl na vysokého, černovlasého mladíka objímajícího Claire na většině fotek visících v chodbě. Mary se náhle vytratil úsměv z tváře, jako když střelí. ,,Víš, tohle je možná jeden z důvodů, proč tě přeměnila.“ řekla smutně. ,,O Freda jsme přišli před deseti lety. Byl to skvělý kluk.“ Jerryho náhle polila ledová sprcha. ,,Takže jsem vetřelec, jenom náhrada.“ pomyslel si. Mary však pochopila jeho výraz a pohladila ho po rameni. ,,Není to tak, jak to vypadá. Tohle by Claire nikdy neudělala. Je to ta nejhodnější dívka co znám a přeměnila tě, protože pro to měla jistě dobrý důvod.“ ,,Takže máme být něco jako pár?“ zeptal se nejistě. ,,Tomu musíte nechat volný průběh, ale musel jsi ji něčím oslovit, jinak by tě nechala zemřít a nedělala si zbytečné problémy.“ opověděla. ,,Problémy?“ nechápal Jerry. ,,Claire ti všechno poví neboj.“ usmála se Mary. Jerry ale viděl, že je nervózní. Zvedl se k odchodu a Mary ho chytila za ruku. ,,Vezmi prosím na vědomí, že poznám, když se pokusíš utéct. Prosím tě o to, aby jsi měl trpělivost a nedělal hlouposti. Každý nový upír je bedlivě sledován. Nedávej nikomu záminku k tomu, aby ti ublížil!“ Znělo to spíše jako prosba, než varování, ale Jerry to chápal. ,,A ještě něco, tohle bys měl vidět!“ podala mu pevné desky na papír. ,,Uvidíme se ráno, moc ráda jsem tě poznala Jerry.“ Znělo to upřímně a Jerry se na oplátku usmál, než zamířil zpět do pokoje Claire s deskami pod paží.

 

Deník snílka je nově i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

 

Diskusní téma: Kapitola druhá-Mé nové já (část 1)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz