Studio a změna režimu...

04.02.2017 20:11

13.7.2008. To byl vážení přátelé den, kdy jsem se poprvé v životě podíval do nahrávacího studia. Po neskutečným výprasku, co jsme si sami uštědřili na Šternberským Ecce Homo bylo jasný, že se někam musíme pohnout. Prostě bylo na čase udělat něco, čím si zachráníme reputaci. Tak padlo rozhodnutí, že se vydáme do studia natočit pár našich písniček. Volba padla na čtyři podle nás nejlepší věci: Couvej, Už tu zas jsou, Koloseum a Evelyn. Nějakou dobu se ještě spekulovalo, že se natočí i písnička Ztracenej. K tomu naštěstí nedošlo z důvodu, že byla příliš punková. Tahle písnička byla jedna ze tří, co byly čistě z mojí hlavy. A už tenkrát bylo jasný, že mě můj hudební vkus tlačí jiným směrem. Díky tomu, že jsme ji nenahráli jsem ji mohl použít pro Korea Punk a stala se jedním z našich největších hitů. Hudbu i text jsem složil i k písničce Už tu zas jsou a ta se na demo dostala. Zbylý písničky vznikly kolektivně ve zkušebně a autorem jejich textů byl Erik. Když je po letech poslouchám, tak se jen usmívám. Žádnej extra průser to ale určitě nebyl a pomalá Evelyn je podle mě moc krásnej ploužák, kterej měl na to, aby nás možná i někam dotáhl. To by jsme ale nesměli být na válečné stezce sami se sebou. Takže, volba padla na jedno domácí studio přímo ve Šternberku. Ráno jsme tedy nabrali věci na zkušebně a přemístili se z bodu A do bodu B. Ve studiu to probíhá tak, že se každej nástroj nahrává zvášť. Není to tak, že by celá kapela zahrála písničku dohromady. Tam by bylo prakticky nemožný vychytat chyby. Jenže my jsme na něco takovýho nebyli zvyklí. A tady se poprvé projevilo, jakej kdo z nás byl muzikant. No, žádná sláva slavnej soude. Ve studiu se nic ojebat nedá. Jistě, spousta světových kapel má luxusní studiový nahrávky a když si najdete živák, tak se vám chce blejt. Ve studiu můžete ojebat úplně všechno, ale potřebujete na to peníze. Ne každej totiž má prachy na to, aby mohl hrát jeden kytarovej riff hodinu dokola, dokud nebude dokonalej. Stejně tak se dá poslepovat i zpěv. Já myslím, že si většina z nás pamatuje Paris Hilton. V nějakým studiu platíte za hodinu a v nějakým za den. Obojí má svoje výhody i nevýhody a záleží na tom, co jaké kapele vyhovuje. My jsme to nakonec ale nějak poslepovali a z konečnýho výsledku jsme měli radost. Ty nahrávky je nutno brát trochu s rezervou. Za prvé, měli jsme mezi patnácti a devatenácti lety a za druhé, jsme přece jen byli začínající muzikanti. Za tím, co jsme vytvořili si ale stojím. V této souvislosti se bohužel vyhrotil další konflikt. Na písničce Evelyn se totiž nepovedly Moničeny vokály a bylo nutný je přetočit. Sláďa rozhodl, že na přetáčky pojede jen on, Erik a Monika. S tím jsem ovšem ale měl problém. Samozřejmě zbytku kapely to bylo ukradený, protože to byli salámisti. Mě ale záleželo na konečným výsledku a měl jsem pocit, že bych měl být při tom. Takže jsme se se Sláďou pohádali. On mi řekl, že nevidí důvod, proč bych tam měl být. Když jsem se ho zeptal, proč tam teda bude on, tak mi řekl, že proto, že je kapelník. !Sláďa kapelník! To byla kapitola sama o sobě. Jeho kapelnictví spočívalo v tom, že nedělal nic. Až nedávno jsem se po letech dozvěděl, že i naši super zkušebnu nesehnal on, ale Lukáš. (ten ze Skotska) Sláďa prostě sám sebe jmenoval kapelníkem a tím to haslo. Nakonec bylo teda po jeho a já byl jen nasranej. Písnička ve finále ale vypadala hezky. A tak jsme tedy na náš bandzone profil nahráli naše písničky. Konečně jsme měli nahrávky pro pořadatele. Ono totiž když někomu nabízíte svoje služby a pošlete mu otřesný nahrávky ze zkušebny, tak většinou letíte rovnou do koše. No, tohle byla první důležitá změna. Ta druhá přišla vzápětí. U nás v Troubelicích bydlel jeden kluk. Na jeho skutečným jménu nezáleží. Vy ho budete znát pod přezdívkou:InconspiracyWithSatan. Tedy ten, co je v paktu s ďáblem. Ta přezdívka zní dost děsivě a věřím, že to bylo záměrně. Realita byla ale taková, že Conspi byl jeden z nejlepších lidí, co jsem měl tu čest v životě poznat. Je pravda, že před kapelou jsme se rozhodně nekamarádili, ale později jsme se potkali na Uničovským učňáku. Mám v živé paměti, jak se nás v občance paní učitelka jako třídy zeptala, co by jsme chtěli v životě dokázat. A tehdy se přihlásil Cospi a pronesl větu, kterou nikdy nezapomeu: Založit rockovou kapelu. Celá třída se tomu tenkrát zasmála. Až na mě. Já totiž v té době o kapele už pár let snil. No a pak se Conspi jednoho dne zjevil na zkušebně Thermitu. Já se fakt snažil, ale nedokážu si vzpomenout, jak k tomu došlo. Conspi byl opravdu výstřední zjev. Nosil dlouhý vlasy, vousy a tenisky. Bez těch jsem ho snad nikdy neviděl. Nicméně naši přeměnu vzal od podlahy. Převzal správu našeho profilu na bandzone a všechno dostalo řád. Poprvé jsme poznali něco, jako playlist. Už nikdy nedocházelo k tomu, že by jsme na sebe přes celý podium řvali, co jako budeme hrát. Zkoušky dostaly konečně smysl a Conspi hlavně zavedl nejdůležitější pravidlo: Každej max jedno pivo před koncertem! Nikdo si nedovolil mu odporovat. Na to měl moc krutý charisma a přirozenej respekt. No a tak jsme se pod jeho vedením vydali vstříc lepším zítřkům. Jak už jsem psal minule, kéž by přišel o něco dřív...

Tak tohle je Conspi...

No a tady mám pro vás tři naše písničky na uložto.

Tady je Evelyn, což je podle mě nejhezčí písnička, co jsme kdy udělali. (všimněte si podělanýho nástupu bicích :-D sorry Romane) 

https://uloz.to/!zL1NL7U1o1jx/thermit-evelyn-mp3

Tady písnička Koloseum.

https://uloz.to/!rKizsXGMhNmJ/thermit-koloseum-mp3

A tady písnička Už tu zas jsou. Moje asi úplně první autorská tvorba. Prosím brát s rezervou. Všimněte si části textu poslední sloky: Když na to nemám, Zacháč pujčí mi drobný. :-D To si tam Erik změnil sám.)

https://uloz.to/!6hYK34p/thermit-uz-tu-zas-jsou-mp3

Deník snílka je nově i na facebooku. Všechny články tak můžete mít z první ruky.

Kontakt

Deník snílka sharyk1@seznam.cz